Relax a joga v Ubudu

V popisku tohoto prispevku je sice napsano relax, ale moc jako relax to v Ubudu nezacalo.

Po prvni noci v ubytku zminenem v predchozim prispevku jsme se prestehovali do jineho pokoje - lepsiho, ne o moc ale. Proti gekonum, spine a dalsim lokalnim nastraham jsme uz imunni, pani navic dela nejlepsi snidane, cena je skvela. Bez ceho ale nemuzeme zit je net. Prvni den jsme tak protrpeli, druhy den wifi vypli uplne, takze prislo dalsi stehovani. Nove ubytko ma net vyhovujici, je hezci a prijemnejsi, navic v totalni zeleni - v obklopeni bananovniku a vsudepritomnych komaru. Zde zustavame dalsi dve noci.

Do pobytu v Ubudu poprve taky zarazujeme jogu. Martin dava kazdy den, navic ji doplnuje pustem. Ja zvladl pouze dve (ze tri), hlavne ta druha - Kundalini - byla ale velky zazitek. S mistnakama, vetsinou pani kolem 40-50, v indonestine. Jako novic dostavam zabrat, lamu se v me zahadnych pozicich, druhy den me boli telo ze sotva sedim na motorce. Dobry teda, ale vratim  se na surf :)

V Ubudu si  taky delam radost a travim jeden pracovni den v Hubudu - cooworkingovem centru. Silny net jako nikde, vyhled na ryzove pole, bambusova strecha, bosky a v tilku - na takovy office bych si rozhodne zvykl lehce. Vecer je v nem dokonaly klid na praci, az me trosku mrzi, ze tu nemuzu byt delsi dobu. Vynahradim si to ale v lete v Hubu Praha - alespon budu mit srovnani. K Hubudu se jede navic pres Monkey Forest, coz je taky mnohem zabavnejsi cesta nez z Hurky zlutym na Florec a pak jeste 20min na Chodov. Cesta v pul druhy rano byla takova, rekneme vic adrenalinova nez to metro nebo 125 na Smichov. Opicaci tam na me nastesti zadnou past nenastrazili, takze vsechno v pohode.

Dalsi rano frcime brzy rano zpet do Kuty - mam sraz na imigracnim kvuli prodlouzeni viza. Na FB jsem se v Bali Expats skupine optal, jak to chodi pri odletu kdyz mi projde vizum. Dostal jsem cislo na typka a SMSku v indonestine,  kterou mu mam poslat. Odpoved od nej prichazi zahy, vymenime si par dalsich zprav zpomalenych mymi preklady indonestina-anglictina na traslatatoru, tusim lehce na cem jsme se domluvili (cas a cena byla jasna) a jdu do toho. Na imigracnim ho nachazim docela v pohode, davam mu pas s cashem uvnitr, pan se usmeje a rekne ze zavola. Tak snad jo, protoze na tu kopii pasu co mi zbyla me totiz asi z Bali nepusti...

Ubytko mame v Kute domluvene dopredu, internet trha rekordy. Davame jeste pred praci surfy, smoothie a obed, pozdravime stare zname, odpracujeme posledni osmicku a muzeme odpalit posledni vikend na Bali.

Potapeni, snorchlovani (Padang Bai, Lembongan, Tulamben) & presun do Ubudu

Takze v Padang jsme si vyzkouseli potapeni. Po kratkem brifinku v bazenku jsme sli dvakrat do akce - jeden ponor na koralu a druhy u mola. Hlavne druhy byl hodne akcni, protoze nad nami chytali rybari a dva potapece z nasi skupiny zasekli do neoprenu. Ja vsechny nastrahy uspesne obplaval, takze jsem se na hladinu vracel po vlasni ose. Bylo to prima, videli jsme nejaky ryby (neptejte se na druhy, proste barevny :) ), ale surfy jsou proste surfy.

Hlavnimi cili potapeni bylo zjistit, zda nas to bude bavit a zda Martin profoukne ucho :) Podle vysledku se budeme rozhodovat zda si udelame kurz na Borneu nebo ne. Paradoxne jsem byl ja ten problemovy. Martin se potapel jak starej mazak a ja mel neustale potize s tlaky v hlave. Takove tri krizovky pod vodou byly. Pobavila me instruktorka - rikam ji, ze po ponoru plivu krev, jestli je to normalni. Ona ze jo, ze jsem si jen moc mackal nos a popraskaly mi tam nejake cevky. Navic pry uz pod vodou videla, ze mam krev v masce a ze se tim nemam trapit. Oukej teda, uvidime na Borneu... :)

Budget ubytko na doporuceni v Padang Bai teda jinak super. Jak jsem zminoval, super vyhled na zatoku pri snidani, ten vyhled na hrbitov s pokoje myslim neni potreba :)

Na doporuceni jsme se nevydali na Gilli ostrovy dle planu, ale jeli jsme na ostrov Lembongan. Mel byt panensky, uzasny a dokonaly na snorchlovani. Jenze nebyl. Koupat mezi lodemi se nam nechtelo a platit mistnakum za odvoz ke koralum taky ne. Misto toho jsme si pujcili kola, ze ostrov projedeme (8km ctverecnich), ale take jsme nemeli stastnou ruku. Bylo to nejhorsi kolo na kterem jsem kdy jel, navic velikost na 13ti letou skolacku - rozhodne ne moje velikost. Uprostred ostrova je kopec - nedokazu rict, zda bylo horsi ho vyjizdet nebo sjizdet. Nahoru prehazovacka nahodne prehazuje jak se ji zamane, dolu to kolo nebrzi - vyberte si sami. Vzpominal jsem na to, jak se mi na Bali smeji, ze mam malou motorku. Kde ji je ted konec. Na ostrove jsme vydrzeli z planovanych dvou dni den a zavolali si lod zpet drive.

Z fotek to nevypada spatne, daji se tam najit pekna mista, ale hodnotime ho jako zklamani.

Pri odjezdu nas navic na skutru dojel zamestanec ubytovani, at vratime rucniky, co jsme ukradli. My, jako dva manazeri v nejlepsich produktivnich letech, samozrejme zadny rucniky nekrademe, navic na tak pitomym ostrove jeste s pitomejsimi koly! Posledni rozlouceni s timhle typkem, naskakujeme na lod a rychle zpatky domu na Bali.

Na Bali vyrazime smer severo-vychod, s cilem v Tulambenu. Tam lezi v 10m USS Liberty - lod, kterou za druhe svetove valky potopili Japonci. U ni jsme lehce posnochlovali, ja si zprijemnil pobyt dalsi! opravou defektu na zadnim kole a rozhodujeme se jeste ten samy den dojet az do Ubudu. Za ubytkem jedeme na jisto - tam, kde jsme byli uz minule s Evkou a Kubou - mame to ozkousene. Zjistujeme ale na miste, ze ozkousene mame jen predni apartmany, ktere jsou plne. Zadni jsou docela peklo, komari, net k nicemu, smrad a spina kam se podivas a Martin ma nadrobeno a nas* v posteli od gekona, ktery zije na strope. Prenocujeme a  uvidime co dal.

Hold Velikonoce jak malovany...

Ozvu se z Ubudu!

Padang Bai - potapeni a snorchly

Pul sedma vecer evropskeho casu, vypinam Outlook, kupuju Bintanga a odpaluju Velikonoce! Pri te prilezitosti se podelim o zazitek z prvniho dne v Padang Bai, miste kde se snorchluje a potapi.

Ok, takze jsme dorazili do Padang Bai a hledame OK Divers - ceskou potapeckou zakladnu. Je vtipny a docela i prijemny se zase ocitnout v ceskem prostredi. Cesi a Slovaci, jidelak v Cestine, karbanatky a rizek,  navic heslo na wifi "Tadyjekrakonosovo" :) Domlouvame se na potapeni v sobotu a jdeme se ubytovat.

Na doporuceni od Majdy z Nyxu vybirame lokalni budget variantu. Za 100czk na osobu na noc s kralovskou snidani, vyhledem na zatoku pri snidani na strese a o dve patra niz s vyhledem na hrbitov z pokoje. No neber to! Navic jsou tu zase vsichni hrozne mili - s lokalnim typkem v tricku Schumacher resime prerod mistnich rybaru na taxikare na vode (vozeni turistu za koralama je hold vyhodnejsi nez stary dobry rybareni), jak casto a kam jezdi trajekty a kam mame jit snorchlovat. U toho nam staci udelat nase oblibeny Balinese coffee - zacatek pobytu jak z pohadky.

Martin pak zacina pracovat, ja stiham jeste prvni snorchlovani na Bali even v lagune kus od ubytovani. Snorchlovani je skvely! Spousta brutalne barevnych ryb a rybicek, chillujici rejnok na dne a nadherny koraly pokryty morskymi  kvetinami (nevim jak jinak to nazvat). Rikal jsem si, ze fotak pod vodu zatim brat nebudu. Uz nikdy si nic takovyho nereknu. :) Clovek akorat musi zkousnout propluti cca 10 metrovym  pasem odpadku a vseho moznyho svinstva, coz trosku srazi znamku za celkovy dojem.

Zasedame do ceske restaurace jmenem No Name. Ma tu byt nejlepsi internet siroko daleko. Net ale neni z  nejlepsich, takze ja ho jakz takz toleruju a Martin radeji  frci na 3G. Na nase skromne pomery je tu docela drahy jidlo. Platit za obed 65tis a za odpoledni / pozdne vecerni posezeni 130tis je docela hodne. V poslednim tydu jsme za jidlo platili kolem 15tis. Je ale pravda, ze dokonalej Teriyaki mecoun s ryzi a salatem k obedu za to stal....

Vecer se presouvame na nasi terasu v ubytovani a zde doklepavame posledni pracovni hodiny tohoto tydne. Sviti hvezdy, je prijemnych 26 stupnu, z rosti se ozyva gekon, v dali obcas probleskne blesk a z barku kus od nas hraje ziva muzika. Pripadam si jak na dovoleny. Po Skypu se dozvidam, ze v Cechach je zima a prsi. Sorry no :)

S primourenym okem nad internetem hodnotim toto misto jako jedno z nejhezcich, kde jsme zatim byli. Verim, ze zitrejsi potapeni a snad i nejaky snorchly jeste s timto hodnocenim pohnout. Dam vedet jak to slo...

Presun do Padang Bai - Pomahat a chranit? To vis, ze jo....

Tak mame za sebou dalsi emotivni louceni. Po aktimatizaci v Kute a v Danny's Homestay se presouvame za potapenim a snorchlovani na vychodni pobrezi do male vesnicky Padang Bai. Posledni cau a check Wayanovi a Katutovi, nasedame na skutry a vyrazime...

 

Wayan a Katut - srandovni typci z hotelu

Po ceste nas ceka prvni blizka setkani s lokalni policii - jestli se tem sicakum jeste porad policie rikat da. Na tri proudove vypadovce z Denpasaru stoji asi 30 policajtu v reflexnich vestach a zastavuji skutry. Zastavuji jen bile, mistnaka ani jednoho.

Uz Adam mluvil o tomto lokalnim zpusobu podnikani - stavet bile turisty a vybirat prachy. Turista bez helmy = 100tis rupii (180czk). Turista bez ridicaku - stejne. Alespon, ze tyhle castky jsou relativne smesne a neleze to do penez.

Kazdopadne, videl jsem je tam vsechny stat, skakat skutrum do cesty a stavet je hlava nehlava a problesklo mi co me ceka. Zkusil jsem trik, ktery mi minule asi pred tydnem vysel - schovat se za nakladak. Tentokrat me ale jeden organ vyhmatl... U krajnice me s usmevem vita jak stareho kamarada, podava mi ruku, pta se odkud jsem a chce videt mezinarodni ridicak. Ten nastesti mam, jenze...

... jenze v nem chybi razitko u Acka. On nekontroluje vubec nic jineho a mam pocit, ze jde dost najisto. Chybejici razitko mu ocividne dela radost, vytahuje blocek, ukazuje Indonezsky text a castku 250tis rupii (cca 500czk). Snazim se branit, ale neuspesne. Martin ma stejny problem v reflexni veste o par metru dal. Jdu k Martinovi na konzultaci a dozvidam se, ze se s nima pry nebude hadat. Dal tomu svemu 20tis (36czk) a pripravuje se na odjezd. Memu policajtovi nabizim 50tis, on se mi vysmeje a domlouvame se na lidovych 100tis. Penize bere do kapsy, preje mi pekny den a skace do cesty dalsimu turistovi. Jen pro info -100tis znamena 9 dobrych obedu ve warungu, takze jsem asi nasytil celou jeho rodinu na Velikonoce.

Jedina vec, ktera me trosku stve je, ze kazdy dalsi blb, ktery nas zastavi muze udelat to same. To razitko tam  proste do konce pobytu nedostanu a  uz vim, ze samotny ridicak je mi k nicemu. No tak uvidime dal - priste kazdopadne dostane min!

Jedna administrativni & diky za podporu

Zdravim do zamrazeneho Ceska! Co jsem tak ruzne zaslechl, tak mame opacne potize. At se mazu jak se mazu, tak si neustale a dokola palim oblicej. Martin si mysli, ze to je mym kremem - Sundance 30ka z DMka - ale ja si porad rikam, ze byl proste jen extra kauf! Ten krem byl totiz o polovinu levnejsi nez vsechny ostatni kremy a jeste za flexipasy. Paradicka. Dam ale kazdopadne tomu ksuntu jeste jednu sanci - jeste jeden den - a pak poleti. U vas pry kour u pusy, zima a kabaty. Nic moc Velikonoce vas teda cekaji, dejte si caj a budte dobry. :)

No ale k veci, chci podekovat za podporu, vsechny zpravy a zpetne vazby k tomuto blogu. Zahreje u srdce, kdyz se myslenky libi a lidi je ctou. Pokusim se pravidelne pridavat prispevky a nenechat to tu umrit. Jak uz z nazvu blogu vyplyva, jde o volne myslenky. Priznam se, ze neresim moc gramatiku a text po sobe nectu - proste jen sepisuju to, co se mi objevi v hlave. Snad to nikoho zasadne neurazi (Kuta ocividne na blog jeste neprisel, coz hraje v muj prospech..). Zaroven by to mohlo byt vice ctivy, do textu se nevkradaji zbytecna slova a krkolomne konstrukce. Navic mi taky moc nefunguje mezernik - bud moc mezer nebo malo, coz stylistice taky moc neprida. Necham opravu asi az do Prahy, sedm casovych pasem daleko ITaci moc nepomuzou.

Dejte kdokoliv urcite vedet, pokud by vas odsud zajimalo neco konkretniho. Co budu vedet napisu, co nebudu tak vyzjistim od domorodcu. Ja osobne se planuju dotknout jeste temat kolem surfu, jidla, lidi co jsme potkali a samozrejme toho, co zazivame.

Dobry, je sedm vecer, evropska obedova pauza mi skoncila, jdu zas makat.
Mejte se a nezmrznete!

Bali - Revize po druhem tydnu

Tento (minuly) tyden musime ozelet soucasny kamose. V utery odvazime na letiste postupne Kubu a Evku, pozdeji i Adama. Je to takovy smutny, zpet si po nich vozime jen prazdne helmicky. Martin tento mini souboj lovcu lebek vyhral - ja mam helmu 1, on dve.

Nasli jsme zaroven dobrou kavarnu s wifi - na den. Od druheho dne jsou s ni potize. Wifi bud nejde vubec, malo a nebo ji vypnou 45min pred zavirackou aby nam ukazali, ze prichazi cas odchodu. Docela vtipek, ja se ale moc nebavil, protoze jsem byl zrovna na callu.

Taky nastal cas presunu. Pres FB jsme sehnali par tipu v Legianu (sever Kuty), sbalili se do batohu a vyrazili. Filtr byl jasny - bezpeci (laptopu a klientskych dat), snidane v cene, nejlepe bazen a hlavne super rychly internet. Trosku na zpusob krotitelu duchu jsme chodili s iPadem a aplikaci na mereni internetu po hotelech a merili. Koukali na nas obcas trosku zvlastne, ale kdyz mas 205 centimetru a jsi bilej na Bali, tak te tohle proste nemuze rozhodit a ty pohledy te stejne neminou.

Novy ubytko se libi, je (byl) tu klid, dva mini mistnaci na recepci kteri se o nas staraji, vykladaji o zvycich na Bali a tak. Klid tu byl - do vikendu. Mame totiz nove sousedy, sama kvalita. Hippie par, ktery je neskodny. Pani neustale pije lahvace, kouri cigara a v pul treti v noci si prijde udelat kafe. No proti gustu zadnej dysputat.

Horsi jsou navstevnice ze Sulavez. 10 17-ti letych holcicek, extremne hlasitych. Nekdo by z toho mohl mit radost, ale lidi na callech pres ty male proste nejsou slyset.

Ty ted na stary kolena doplnila matka s dcerou z Indie, ktere prijeli ze Saudske Arabie a dost zoufale hledaji alkohol a nejaky kamose. Jelikoz tu s Martinem neustale sedime v "lobby", jsme prvni na rane. Po par dnech zacali ale docela chapat, co znamenaji nandana sluchatka. Sluchatka radeji od jejich prijezdu sundavame pouze v nejkrajnesich situacich.

Lokalita je zvolena hlavne kvuli surfum. Kazdy dopolko davame cca 2 hodky. Konecne plnime ocekavani a duvod proc, jsme jeli na Bali a ne do Chorvatska. Zustaneme tu patku, pak se presouvame do Padang Bai a Gilli islands na potapeni a snorchlovani.

Zas se ozvu...

Bali - Revize po prvnim tydnu

Takze po tydnu je hodnoceni hodne pozitivni. Libi se nam tu, zadny problemy zatim. Takova dovolena smrncla s praci z domova. V kvetnu na dovolene to bude uplne.

Surfy tu hodne ujdou. Vlny jsou temer porad a vsude. Clovek muze jezdit mezi plazemi a jen si vybirat. Navic to tu cisi uplne odevsud. Zacina to surf vecma vsude kolem a konci typkama, vozicimi  prkna na skutru. Specialni nosic mame taky, jen ty prkna nam chybi...

O vikendu jsme dali trip na sever. Zastavili jsme se v kulturnim centru Ubud, pohladili si opicky a nechali se od nich okrast v Monkey Forest, a pak pokracovali na sever na Mt. Kinamani. Jde o sopku na kterou se poradaji pesi vylety. Ja to vzal hodne na lehko - dve tricka, plavky a sandaly aka paskace. V tricku mi byla zima a v paskacich se mi blbe slo - co jsem cekal. Neslo ale o nic, co by se nedalo zvladnout. Po ceste jsme zvladli cibetkovou exkurzi a kafe.

Pri navratu jsme dali  noc Ubudu a navstevu tradicnich tancu. Zajimavy zazitek. Kazdopadne do Ubudu jeste jedeme, takze o nem jeste asi report bude.

Jedna velka libovka byla navsteva Fish marketu na Jimbaranu. Clovek si koupi rybu primo od rybare a necha si ji naproti u kuchare udelat na ohni. Koupili jsme tunaka (1,3 Kg) a 6 velkych krevet. Najedli jsme se naramne, za stovku ceskych na hlavu.

Pak navrat do reality vsednich dnu a pracovni tyden zacina.

Zaverem bych rad vypichl nasledujici hlavni 4 postrehy tohoto tydne:
1. Horko
2. Hard-core doprava
3. Bilej = bohatej
4. Vrelost, usmevy, pohostinost

Den na Bali

Napadlo me dneska na surfu, kdyz jsem cekal na vlnu, ze by bylo dobre nastinit, jak to tu vlastne probiha - jak vypada takovy normalni pracovni den tady u nas na Bali. Nize je tedy popis toho, co se delo dnes - docela povedene, az na mirne spalene predloktni. :)

V 9h budicek, nejaka ta hygiena a hura na snidani. Snidane je v soucasnem ubytovani slabsi - kousek ovoce, nejaky tousty s dzemem, kafe, dzus a voda.

Po snidani jsem se sebral a vyrazil na plaz, surfovani uz mi po nekolika dnech jineho programu chybelo. Nasel jsem sympataka Chandru (nebo spis on me), ktery mi dal k sleve i nejaky tipy a rady. Obhlednul me ve vode, zminil chyby, ktere delam, a poupravil muj styl. (Na fotce neni Chandra, ale Adam). Zatim se spis tak placam, zitra musim trenovat...

Z plaze jsem se vratil na hotel, dal si nejaky cviceni (kliky a 30-day-squat-challenge) a pak relax chvilku v bazenu (cti brouzdaliste).

Rucicka hodin se pomalu tahne kolem jedne hodiny odpoledni, zcheknu pracovni mail, odpovim na dulezite maily a bezim na obed. Dneska jsme zvolili na doporuceni naseho recepcniho Katuta takove sympaticke misto, kde vari tradicni jidla. V teto "restauraci" navic nabizeji mobilni telefony. To je docela casta kombinace zbozi, ktera me stale neprestava udivovat. Konkurovat tomu muze asi jen obchod s damskym oblecenim a zaroven prodejna letenek a zajezdu kamkoliv.

Kolem druhe jsem zpet, startuju pocitac, dam si 20min oddech a zacinam pracovat. Prace mi vystaci na dalsich 9-10 hodin, nejak po pulnoci to vypinam. Dam si jeste bazen na schlazeni, jedno pivko na sklidneni, u toho vyridim soukromou korespondenci, Skypy a jdu na kute. Kolem druhe usinam. Den je tu tedy docela dlouhy a docela vysilujici. To samozrejme ale neni stezovani si - ma to svoje grady :)

Zdravim z prace!

Bali - Prvnich par dni a aklimatizace

Tak jsem tu - na Bali na mesic.... :)

Prijel jsem uplne do jineho sveta, podobnosti  tu samozrejme jsou, ale hodne veci je tu jinak. No uvidime, jak se to bude vyvijet.

Na letisti me vyzvedl Paulus, mistni podnikatel s dopravou. O tohoto typka mam nakonec pujcenou motorku. Cena dopravy na Playground zakladnu neni nizka, ale s ohledem na to, ze jsem posledni 3 noci moc nespal, vubec netusim kam jedu a mam fakt hodne veci ty 4 stovky Ceskych investuju. Cesta je jeden velkej saigon. Jizdni pruhy jsou podle me jen pro inspiraci, hned na prvnim kruhaci jsme skoro sestrelili motorku, ale je pravda, ze to tak horke neni. Po par dnech jsem jeden ze silenych ucastniku provozu - troubim, prasim, predjizdim auta a ostatni motorky zprava, zleva - jak se to zrovna hodi. Takhle to tu proste chodi. Kazdopadne prvni cesty byly hodne opatrne. Zvyknout si na obocovani na krizovatce je rozhodne vetsi problem nez na to, ze se jezdi vlevo.

Po prijezdu do ubytovani dostavam pokoj a vetrak. Jsme tu aktualne tri - ja, domaci Kuba a Adam. Zjistuju, ze zitrejsi Nyepi nebude vubec zadna sranda. Clovek nesmi ven, nesmi svitit, nesmi varit, nesmi vlastne nic. Z toho duvodu sedame na motorky a jedeme nakoupit do samosky zasoby. Nez se rozkoukam, tak kupuju instantni polevky (toho rozhodnuti budu jeste hodnekrat litovat), mlady kokos, susenky a pivko. Rikam si, ze na tom  ten den nejak preziju.

Vecer se jdeme kouknout na pruvod masek. Jsou to zly duchove, kteri prochazi vesnicemi. V realu jde o velke postavy, ktere nese cca 8 domorodcu a nabihaji ruzne na prihlizejici. Z par jde docela strach.

Dalsi den se probouzim ve dve, protoze stejne nemuzeme ven. Vsechen ten humkuk - nebo spis klid - je kvuli tem duchum. Ve vesnicich nesmi byt ani noha - udajde kvuli tomu, kdyby se nektery z nich vratil. Pokud nikoho nenajde, da pokoj a vymizi, novy uspesny rok muze zacit.

Ve tri po snidani oteviram notas a zacinam pracovat. To se stava mou zabavou do konce dne. Behem noci se zacinam tesit na utery az se kouknu ven, na prvni surfy, mistni  jidlo a tak. Navic prijede Martin, pro ktereho jedeme s Adamem na skutrech. Bude zabava...

I cesta muze byt cil

Tak je to tu.... Po mesicich priprav jsem proste zaklapl doma na Hurce laptop a odjel na Bali. Zvlastni pocit se takhle sebrat a vsechno/vsechny na chvili opustit. Krom Martina, ktery dorazi v utery.

Pokud by nekoho zajimalo, zda se da prenocovat na Heathrow v odletove hale tak neda. Tuto odpoved mi google nedal, za to mi ji dal security typek, ktery me tam pred dvanactou vyhmatl a vyhodil. Nezbylo tedy nic jineho nez si to dat pekne na punkace na zemi v priletove-verejne hale spolu s dalsimi cca 30-ti noclezniky. Batoh s notasem pekne na bricho, obejmout a dobrou. 

Tri dny na ceste a dve noci po letistich samozrejme neni zadny med. 

Ale je potreba se na to kouknout pozitivne - dat si po ceste do Bombaje indicky pivko a bollywoodsky film v zaplave indu vsude kolem a v sedacce, do ktere se nevejdu taky neni spatny :) Navic, Indicka aerolinka samozrejme serviruje indicky jidlo - uz zadny chicken or fish ale hezky pekne kari a spol.

Prenocovani na Bombajskem letisti je zajimava zkusenost. Je to zaroven asi nejcistsi a nejvonavejsi zpusob jak videt Indii. Vyhoda taky je, ze vas nevyhodi na noc ven. Letadla odletaji temer kazdych 15 min vcetne noci, takze se da docela solidne prenocovat. 

Jedine dva negativni zazitky jsou lehky smradek a komari. Presto nic co by se nedalo prezit. Vetsi prekvapeni si na me ale kluci opaleny prichystali kdyz jsem odletal. Tato historka zacina uz v Anglii, kdyz jsem se letusky ptal proc maji vsichni visacku na prirucnich zavazadlech a ja ne. Pry ji nepotrebuju. Jeji potrebuju jsem ale okusil, kdyz me nechteli pustit do letadla pri odletu. Kazdemu totiz pri priletu do Bombaje proskenuji zavazadlo a jako dukaz slouzi prave razitko na tu visacku. Co udela Ind, kdyz visacka neni? No nic...

Takze druhy den, jeho kolega, ktery neumi anglicky, jen mava rukama a nechce me pustit do letadla. Nastesti me zachranila letuska, ktera nekde schrastila visacku jine spolecnosti, jineho inda vlastniciho razitko. Po negativni odpovedi na otazku, zda mam v tasce neco ostreho, mi bylo dovoleno odcestovat.

Singapore byl snesitelnejsi v tom, ze me po 2 nocich po letistich cekala postel. Jedna z nejlevnejsich variant a zaroven ta nejbliz k letisti byla ok na prespani. Holo-pokoj bez okna splnil svuj ukol, rozhodne me privital asi nejmladsi recepcni, co jsem kdy potkal...

Zaroven uz se projevuje vyskova rozdilnost. Ne ze by v Cechach nebyla, ale JV Asie je JV Asie. Prvni lidi me zastavuji, zpovidaji, foti... Po kratke veceri to zatahuju a budim se druhy den rano v totalnim cracku.

Presunuju se na letiste a ceka me posledni let. Ozvu se z Bali... :)