úterý 27. května 2014
Zpet v Praze
Nejak se zaklimatizuju, pozdravim rodinu, dam si pivko a doplnim blog o posledni mista, ktera jsme videli. Jednim slovem to byl hukot... Hodne mist, mraky lidi, nekonecno zazitku.
Zatim...
středa 7. května 2014
Singapore a Kuala Lumpur
Dovolena zacala! Mrkneme na Singapore a Kuala Lumpur a letime na Borneo.
Singapore v oukeji. Cisty velkomesto, organizovany, skvela(e) kuchyne. Cokoliv jsem si dal bylo skvely. Behem dvou dnu jsme prosli vsechna dulezita mista a downtown. Mit treti den, tak bychom zvladli i zabavni ostrov Semosa. Mozna ho zmakneme po ceste zpet...
Znovu jsem preskladal veci, krosna zase odpociva v hotelu a cestuju jen s malym batohem. Navic jsem v Singapuru nechal i notas, takze logisticky take zatim vse podle planu. Perlickou byla vecere s mym byvalym indickym kolegou Bharathem, kde jinde nez v Little Indii.
Kuala Lumpur taky hodne zajimavy. Uz prilet byl vtipnej - prislo nam, ze letiste je otevreny snad prvni den.Omyl - bylo otevreny 3. den! Postavili uplne novy terminal 2 pro nizkonakladovky, ktery jeste ani ofiko nejede - odbavuje jen par letu denne - asi neco jako zkusebni provoz.
KL je vic exoticky, spinavejsi a tak jako s nadechem dzungle. Horko a velka vlhkost, varani a opice primo ve meste. Navic jsme tu zazili jeden hodinovy "destik" - v nasi reci slejvak jak krava.
Hodne se tu mlati stary vybydleny domy a neopravovany stavby s novou zastavbou. Stavi se tu fakt hodne ale prijde mi to tak jako jedno pres druhe. Mesto-centum je celkove mensi nez Singapore, docela dost muslimsky (zadne prekvapko kdyz je Malajsie muslimska zeme) a za dva dny jsme hotovi.
Nejvetsi parada tady? Petnonas towers a maly parcik pod nimi. Tady se mi fakt hodne libi, nejvic..
V KL jsem se mel potkat s dalsim spolupracovnikem ale on je tento tyden Londyne - docela smula, neda se nic delat.
Ozvu se zas z Bornea. Cau cau!
sobota 3. května 2014
Rozlouceni s Bali
Rano bylo narocnejsi nez normalne - po posezeni s Majrou a par Jaggermeisterech se objevil prvni naznak kocovinky, ale nic co se neda zvladnout. Akorat ty posledni surfy, ktere jsem jeste planoval jsem nestihl. Jen vratit kartu do fotaku Chandrovi, dojet se rozloucit a vyzvednout veci z cistirny.
Motorky jsem nechal v hotelu, na hlavni si stopnul ridice na letiste. Vtipny je rozmezi ceny. Taxikari rikaji ze cesta na letiste je za 200tis, ofiko a rozumna cena je 50-60tis a tento typek chtel 75tis. Nechtelo se mi se s nikym handrkovat, do kapsy jsem si tedy dopredu vzal jen 59tis a s nimi maval kolem - ze odjizdim a vic proste nemam. Typek nastesti docela v pohode, navic uz tam postaval asi docela dlouho, takze bez velkych cavyku jsme se domluvili docela rychle.
Dalsi plany jsou Singapore, Kuala Lumpur, Borneo a pak se uvidime. Mozna jeste jednou na skok Bali. Uvidime... Zase se nejak ozvu.
Je cas jit....
pátek 2. května 2014
Posledni dny v Kute
Pri prijezdu vyzvedavame v Playgroundu moji krosnu, ktera tam posledni tri tydny odpociva s vetsinou veci, co jsem sem tahnul. Nocni jizda po hlavni silnici je jako tetris. Davame lehke zavody, kdo bude drive doma, velka parada. Martin je o chlup rychlejsi, ale v posledni casti bloudi, cehoz ja obratne vyuzivam a tento minisouboj vyhravam.
Cele se to nese v takovym loucicim se modu - posledni surfy, posledni nasi goreng, posledni smoothie. Uz resime Borneo, jak a kam pojedeme a tak. Ja do toho resim prodlouzeni viza (coz se mi uspesne dari), kde zustanu dal bydlet, protoze platit pokoj pro dva v jednom se mi nechce, vraceni motorek a tak podobne.
Po dlouhe bitve se mi podarilo si vyhadat slevu a zustat v soucasnem ubytovani - hlavne kvuli internetu, ktery je na mistni pomery bozsky. Pani majitelka ma zajimavou byznys strategii. Ubytko ma osm pokoju, ja jsem tu jediny host a pani dlouho vypada, ze me radeji necha jit nez abychom se nejak domluvili. Nechci zadny zazraky, ale uz takhle platime vic nez je normalni cena v okoli za dvouluzko. Samotnymu se mi to rozhodne platit nechce. Jak jsem psal ale vyse, konecne se zadarilo ve vyjednavani a platim rozumnejsi castku na zbytek pobytu.
V teto posledni casti si taky vybiram trosku smuly - mam takovou slabsi serii. Nici se mi zabky, tudiz kupuju nove. Myslet si ze maji mou velikost je samozrejme blahove. Kupuju tedy to nejvetsi co maji, stale o par cisel mensi nez potrebuju, ale v poho :) Na surfech jsem roztrhl plavky. Znovu - ma velikost? Ani nahodou, tudiz kupuju nejvetsi co tu ti minilidi maji, to je o 2 cisla mensi. Nastesti myslim zapracoval zdravy zivotni styl a sama ryze, tudiz jsem schopny se do noveho outfitu nasoukat a zaroven v nem normalne zit. Pri nakupovani si kupuju suvenyr z Bali - surf tilko s Bali tematikou. To ale druhy den ztracim. No nic.
Dalsi den jedu z plaze a zas me chytaji zlodeji, teda policajti. Jsem ochoten mu dat padesat (za nic!), ale mam jen papirovou stovku. To je zasadne nevyhodna pozice, zkousim ho at mi na ni vrati, kdyz mi ji sam sebrat! z motorky, ale nedari se. Takze kilo v haji.
Vrcholnym cislem je, kdyz pri odjizdeji z plaze tukam do vedle stojici motorky, ta pada a spousti dominovy efekt - povalil jsem jich 7 v rade. Muj prvotni usmev nad vykonanym dilem strida lehka beznadej, kdyz se sbihaji snad vsichni domorodci z okoli (vestina jsou otravni prodejci z plaze), kontroluji si motorky a vycisluji skody. Nejaktivnejsimu jsem pry jsem urazil a odrel nadrz (jestli je to fakt pravda se nikdy nedozvim), stoji me to dalsich 150tis. Proste peklo....
Ale aby nebolo tak zle, pokracuji samozrejme i prijemne zazitky. 10m od naseho domu je v nedeli komunitni udalost - tradicni tance. Jdu se kouknout - sedam si mezi mistnaky a od jednoho si nechavam cele predstaveni vysvetlovat. Super!
Ve ctvrtek vitam navstevu - Majrovic, davame odpoledni surfy u Chandry (pro me posledni), jdeme party ve Sky Garden (pro me prvni a posledni party na Bali) a dalsi rano frcim i ja.
středa 30. dubna 2014
Relax a joga v Ubudu
Po prvni noci v ubytku zminenem v predchozim prispevku jsme se prestehovali do jineho pokoje - lepsiho, ne o moc ale. Proti gekonum, spine a dalsim lokalnim nastraham jsme uz imunni, pani navic dela nejlepsi snidane, cena je skvela. Bez ceho ale nemuzeme zit je net. Prvni den jsme tak protrpeli, druhy den wifi vypli uplne, takze prislo dalsi stehovani. Nove ubytko ma net vyhovujici, je hezci a prijemnejsi, navic v totalni zeleni - v obklopeni bananovniku a vsudepritomnych komaru. Zde zustavame dalsi dve noci.
Do pobytu v Ubudu poprve taky zarazujeme jogu. Martin dava kazdy den, navic ji doplnuje pustem. Ja zvladl pouze dve (ze tri), hlavne ta druha - Kundalini - byla ale velky zazitek. S mistnakama, vetsinou pani kolem 40-50, v indonestine. Jako novic dostavam zabrat, lamu se v me zahadnych pozicich, druhy den me boli telo ze sotva sedim na motorce. Dobry teda, ale vratim se na surf :)
V Ubudu si taky delam radost a travim jeden pracovni den v Hubudu - cooworkingovem centru. Silny net jako nikde, vyhled na ryzove pole, bambusova strecha, bosky a v tilku - na takovy office bych si rozhodne zvykl lehce. Vecer je v nem dokonaly klid na praci, az me trosku mrzi, ze tu nemuzu byt delsi dobu. Vynahradim si to ale v lete v Hubu Praha - alespon budu mit srovnani. K Hubudu se jede navic pres Monkey Forest, coz je taky mnohem zabavnejsi cesta nez z Hurky zlutym na Florec a pak jeste 20min na Chodov. Cesta v pul druhy rano byla takova, rekneme vic adrenalinova nez to metro nebo 125 na Smichov. Opicaci tam na me nastesti zadnou past nenastrazili, takze vsechno v pohode.
Dalsi rano frcime brzy rano zpet do Kuty - mam sraz na imigracnim kvuli prodlouzeni viza. Na FB jsem se v Bali Expats skupine optal, jak to chodi pri odletu kdyz mi projde vizum. Dostal jsem cislo na typka a SMSku v indonestine, kterou mu mam poslat. Odpoved od nej prichazi zahy, vymenime si par dalsich zprav zpomalenych mymi preklady indonestina-anglictina na traslatatoru, tusim lehce na cem jsme se domluvili (cas a cena byla jasna) a jdu do toho. Na imigracnim ho nachazim docela v pohode, davam mu pas s cashem uvnitr, pan se usmeje a rekne ze zavola. Tak snad jo, protoze na tu kopii pasu co mi zbyla me totiz asi z Bali nepusti...
Ubytko mame v Kute domluvene dopredu, internet trha rekordy. Davame jeste pred praci surfy, smoothie a obed, pozdravime stare zname, odpracujeme posledni osmicku a muzeme odpalit posledni vikend na Bali.
čtvrtek 24. dubna 2014
Potapeni, snorchlovani (Padang Bai, Lembongan, Tulamben) & presun do Ubudu
Hlavnimi cili potapeni bylo zjistit, zda nas to bude bavit a zda Martin profoukne ucho :) Podle vysledku se budeme rozhodovat zda si udelame kurz na Borneu nebo ne. Paradoxne jsem byl ja ten problemovy. Martin se potapel jak starej mazak a ja mel neustale potize s tlaky v hlave. Takove tri krizovky pod vodou byly. Pobavila me instruktorka - rikam ji, ze po ponoru plivu krev, jestli je to normalni. Ona ze jo, ze jsem si jen moc mackal nos a popraskaly mi tam nejake cevky. Navic pry uz pod vodou videla, ze mam krev v masce a ze se tim nemam trapit. Oukej teda, uvidime na Borneu... :)
Budget ubytko na doporuceni v Padang Bai teda jinak super. Jak jsem zminoval, super vyhled na zatoku pri snidani, ten vyhled na hrbitov s pokoje myslim neni potreba :)
Na doporuceni jsme se nevydali na Gilli ostrovy dle planu, ale jeli jsme na ostrov Lembongan. Mel byt panensky, uzasny a dokonaly na snorchlovani. Jenze nebyl. Koupat mezi lodemi se nam nechtelo a platit mistnakum za odvoz ke koralum taky ne. Misto toho jsme si pujcili kola, ze ostrov projedeme (8km ctverecnich), ale take jsme nemeli stastnou ruku. Bylo to nejhorsi kolo na kterem jsem kdy jel, navic velikost na 13ti letou skolacku - rozhodne ne moje velikost. Uprostred ostrova je kopec - nedokazu rict, zda bylo horsi ho vyjizdet nebo sjizdet. Nahoru prehazovacka nahodne prehazuje jak se ji zamane, dolu to kolo nebrzi - vyberte si sami. Vzpominal jsem na to, jak se mi na Bali smeji, ze mam malou motorku. Kde ji je ted konec. Na ostrove jsme vydrzeli z planovanych dvou dni den a zavolali si lod zpet drive.
Z fotek to nevypada spatne, daji se tam najit pekna mista, ale hodnotime ho jako zklamani.
Pri odjezdu nas navic na skutru dojel zamestanec ubytovani, at vratime rucniky, co jsme ukradli. My, jako dva manazeri v nejlepsich produktivnich letech, samozrejme zadny rucniky nekrademe, navic na tak pitomym ostrove jeste s pitomejsimi koly! Posledni rozlouceni s timhle typkem, naskakujeme na lod a rychle zpatky domu na Bali.
Na Bali vyrazime smer severo-vychod, s cilem v Tulambenu. Tam lezi v 10m USS Liberty - lod, kterou za druhe svetove valky potopili Japonci. U ni jsme lehce posnochlovali, ja si zprijemnil pobyt dalsi! opravou defektu na zadnim kole a rozhodujeme se jeste ten samy den dojet az do Ubudu. Za ubytkem jedeme na jisto - tam, kde jsme byli uz minule s Evkou a Kubou - mame to ozkousene. Zjistujeme ale na miste, ze ozkousene mame jen predni apartmany, ktere jsou plne. Zadni jsou docela peklo, komari, net k nicemu, smrad a spina kam se podivas a Martin ma nadrobeno a nas* v posteli od gekona, ktery zije na strope. Prenocujeme a uvidime co dal.
Hold Velikonoce jak malovany...
Ozvu se z Ubudu!
pátek 18. dubna 2014
Padang Bai - potapeni a snorchly
Ok, takze jsme dorazili do Padang Bai a hledame OK Divers - ceskou potapeckou zakladnu. Je vtipny a docela i prijemny se zase ocitnout v ceskem prostredi. Cesi a Slovaci, jidelak v Cestine, karbanatky a rizek, navic heslo na wifi "Tadyjekrakonosovo" :) Domlouvame se na potapeni v sobotu a jdeme se ubytovat.
Na doporuceni od Majdy z Nyxu vybirame lokalni budget variantu. Za 100czk na osobu na noc s kralovskou snidani, vyhledem na zatoku pri snidani na strese a o dve patra niz s vyhledem na hrbitov z pokoje. No neber to! Navic jsou tu zase vsichni hrozne mili - s lokalnim typkem v tricku Schumacher resime prerod mistnich rybaru na taxikare na vode (vozeni turistu za koralama je hold vyhodnejsi nez stary dobry rybareni), jak casto a kam jezdi trajekty a kam mame jit snorchlovat. U toho nam staci udelat nase oblibeny Balinese coffee - zacatek pobytu jak z pohadky.
Martin pak zacina pracovat, ja stiham jeste prvni snorchlovani na Bali even v lagune kus od ubytovani. Snorchlovani je skvely! Spousta brutalne barevnych ryb a rybicek, chillujici rejnok na dne a nadherny koraly pokryty morskymi kvetinami (nevim jak jinak to nazvat). Rikal jsem si, ze fotak pod vodu zatim brat nebudu. Uz nikdy si nic takovyho nereknu. :) Clovek akorat musi zkousnout propluti cca 10 metrovym pasem odpadku a vseho moznyho svinstva, coz trosku srazi znamku za celkovy dojem.
Zasedame do ceske restaurace jmenem No Name. Ma tu byt nejlepsi internet siroko daleko. Net ale neni z nejlepsich, takze ja ho jakz takz toleruju a Martin radeji frci na 3G. Na nase skromne pomery je tu docela drahy jidlo. Platit za obed 65tis a za odpoledni / pozdne vecerni posezeni 130tis je docela hodne. V poslednim tydu jsme za jidlo platili kolem 15tis. Je ale pravda, ze dokonalej Teriyaki mecoun s ryzi a salatem k obedu za to stal....
Vecer se presouvame na nasi terasu v ubytovani a zde doklepavame posledni pracovni hodiny tohoto tydne. Sviti hvezdy, je prijemnych 26 stupnu, z rosti se ozyva gekon, v dali obcas probleskne blesk a z barku kus od nas hraje ziva muzika. Pripadam si jak na dovoleny. Po Skypu se dozvidam, ze v Cechach je zima a prsi. Sorry no :)
S primourenym okem nad internetem hodnotim toto misto jako jedno z nejhezcich, kde jsme zatim byli. Verim, ze zitrejsi potapeni a snad i nejaky snorchly jeste s timto hodnocenim pohnout. Dam vedet jak to slo...




